Kdy začít s příkrmy

Česká pediatrická společnost vydala v roce 2014 doporučení pro výživu kojenců a batolat, ve kterém se zabývá také vhodnou dobou pro zavádění nemléčných příkrmů.

Pediatrická společnost doporučuje následující strategii¹:

u zdravého prospívajícího kojence je doporučováno výlučné kojení do ukončeného 6. měsíce,
příkrm nemá být zaváděn před ukončených 4. měsícem věku, nejpozději je třeba jej začít zavádět u kojených, částečně kojených i nekojených dětí v 6 měsících věku,
při zavádění příkrmů by měla být zohledněna vývojová zralost dítěte, viz níže,
zahájení příkrmů mezi 4. a 6. měsícem věku s sebou v našich podmínkách nepřináší závažná zdravotní rizika,
zahájení příkrmů před 4. měsícem věku nebo po 6. měsíci věku s sebou nese některá zdravotní rizika, viz níže,
pokud kojené dítě po 4. měsíci věku neprospívá, doporučuje se nejprve podpořit matku v kojení a zavést nemléčný příkrm. Pokud se laktace nezlepší a pokud nedojde k prospívání, zavede se k příkrmu kojenecká formule,
druh potravin používaných při zavádění příkrmů není podložen vědeckými důkazy a je závislý na lokálních zvyklostech. Jako první z příkrmů se doporučují potraviny s dostatečným obsahem železa. Při zavádění příkrmů se nedoporučuje odkládat kontakt s lepkem ani s potravinami, které byly tradičně považovány za alergeny,
příkrmy do 1 roku věku nemají být dosolovány ani doslazovány. Do 2 let věku se nedoporučují nízkotučné potraviny,
neupravené kravské mléko by mělo být dítěti podáváno nejdříve po ukončeném 12. měsíci věku. Výživa v druhé polovině kojeneckého období má být pestrá.

Známky zralosti dítěte k přijímání příkrmů

dítě udrží hlavu ve stabilní vzpřímené poloze,
dítě koordinuje oči, ruce a ústa při hledání, uchopení a vkládání potravy do úst,
dítě je schopno polykat a tolerovat tuhou stranu.

Rizika předčasného nebo pozdního zavádění příkrmů²

Rizika předčasného zavádění příkrmů (před 4. měsícem věku):

příkrmy mohou předčasně vytlačit ze stravy mateřské mléko a tím snížit jeho produkci u matky. Výsledkem by mohl být nedostatečný příjem energie a živin z potravy u dítěte,
zvýšené riziko průjmových onemocnění a následné podvýživy, neboť sliznice zažívacího ústrojí u nejmenších kojenců nemá vytvořenou dostatečnou obranu proti bakteriálním nákazám,
zvýšené riziko rozvoje alergických onemocnění a následné podvýživy z důvodu nezralosti střevní sliznice.

Rizika pozdního zavádění příkrmů (po 6. měsíci věku):

zpomalení růstu a podvýživa z důvodu nedostatečného příjmu energie a živin,
deficit některých stopových prvků, zejména železa a zinku, kterých je v mateřském mléce pro potřeby dítěte v pozdějším věku přirozený nedostatek,
promeškání vhodné doby pro rozvoj některých motorických schopností, jako je např. žvýkání.

Zdroje:
¹ Doporučení Pracovní skupiny dětské gastroenterologie a výživy ČPS pro výživu kojenců a batolat, 2014
² Feeding and nutrition of infants and young children. Guidelines for the WHO European Region, with emphasis on the former Soviet countries, 2011