Kyselina listová před otěhotněním a v těhotenství

Kyselina listová je jedním z vitamínů skupiny B. V lidském těle je nezbytná především pro tvorbu nových buněk.

Příjem kyseliny listové před otěhotněním a na počátku těhotenství působí jako účinná prevence defektů neurální trubice u dítěte (jedná se především o spina bifida a anencefalii, blíže viz popis na konci článku). Pravidelné užívání doporučených dávek kyseliny listové snižuje riziko těchto vrozených vad o 50 až 70 %.

Jakou dávku kyseliny listové by měly ženy užívat?

Před otěhotněním – 400 μg kyseliny listové denně, a to ve formě vitamínového doplňku výživy nebo potravin obohacených o kyselinu listovou. Mícha a mozek se u dítěte vytváří v prvních týdnech těhotenství, ženy by proto měly užívat kyselinu listovou již několik měsíců před otěhotněním. Vzhledem k tomu, že podstatná část těhotenství je neplánovaných, doporučují lékaři užívání kyseliny listové v dávce 400 μg denně všem ženám v produktivním věku.

V těhotenství – 600 μg kyseliny listové denně minimálně po dobu prvních 3 měsíců těhotenství, a to ve formě vitamínového doplňku výživy nebo potravin obohacených o kyselinu listovou.

Zvláštní případy – v některých případech lékař předepíše ženě vyšší dávky kyseliny listové (až 5 000 μg). Může se jednat o ženy, které dříve měly dítě s defektem neurální trubice, ženy, jejichž partner nebo blízký příbuzný měl defekt neurální trubice, ženy s celiakií, obézní ženy, ženy užívající léky na epilepsii nebo ženy s některými druhy vrozené anémie.

Proč jako prevence nestačí příjem kyseliny listové ve stravě?

Bohaté na kyselinu listovou jsou především následující potraviny:

• fazole, hrách,
• džusy – pomerančový, ananasový, rajčatový,
• ovoce – pomeranče, avokádo,
• zelenina – listová zelenina, zejména špenát, brokolice, růžičková kapusta, chřest,
• játra,
• droždí.

Příjem kyseliny listové v rámci pestré stravy není jako prevence defektů neurální trubice dostatečný. Dlouhodobými výzkumy bylo zjištěno, že riziko defektů neurální trubice je významně sníženo pouze podáváním vitamínových doplňků v doporučeném dávkování. Důvodem je lepší vstřebatelnost syntetické formy kyseliny listové do organizmu (až 100%). Vstřebatelnost kyseliny listové přijímané v potravinách je zhruba 50 %, přičemž část kyseliny listové se navíc ničí tepelnou úpravou a skladováním (podle některých pramenů až 95 %).

Jaká jsou rizika nadměrného užívání kyseliny listové?

Rizika při užívání kyseliny listové jsou malá. Kyselina listová patří do skupiny vitamínů rozpustných ve vodě a její nadbytečné množství je z těla vylučováno močí. V USA je stanovena horní hranice příjmu kyseliny listové u dospělých osob bez rozdílu pohlaví na 1 000 μg denně. Užívání vyšších dávek kyseliny listové může zakrýt anémii vzniklou z nedostatku vitamínu B₁₂. Tento druh anémie způsobuje změny v nervovém systému a týká se především starších osob. 

Defekty neurální trubice

Spina bifida

Nejčastější defekt neurální trubice (50 % všech případů). Při tomto defektu se páteř a mícha nevyvíjí správným způsobem a vzniká rozštěp páteře, který může mít mnoho forem. Spina bifida vzniká v prvních týdnech těhotenství. V období let 1961 - 2005 bylo v Česku diagnostikováno celkem 2 647 případů spina bifida.

Spina bifida má mnoho forem, od okultní, která nepřináší postiženému člověku žádná omezení a často se na ni příjde náhodně při rentgenovém vyšetření, až po formy neslučitelné se životem. Většina dětí se spina bifida může s určitými omezeními a za přispění lékařské péče žít plnohodnotný život. Děti se spina bifida se nejčastěji potýkají s následujícími problémy:

• nemohou pohybovat dolní částí těla a jsou tedy odkázány na invalidní vozíky a berle,
• neschopnost kontroly vyměšování,
• hydrocefalus (nadměrné hromadění mozkomíšního moku v mozkových komorách), který je nutné řešit operativně,
• poruchy učení.

Anencefalie

Druhý nejčastější defekt neurální trubice (40 % všech případů). Vzniká nesprávným vývojem mozku a lebečních kostí, kdy se části mozku a lebky vůbec nevyvíjí. Děti s tímto postižením umírají ve většině případů ještě před narozením (těhotenství končí nejčastěji samovolným potratem). V ostatních případech umírají krátce po narození. V období let 1961 - 2005 bylo v Česku diagnostikováno celkem 2 028 případů anencefalie.

Rizikové faktory pro vznik defektu neurální trubice:

• nedostatečný příjem kyseliny listové před otěhotněním a v těhotenství,
• výskyt defektu neurální trubice v předchozím těhotenství,
• neléčená cukrovka,
• užívání některých léků (např. některých léků na epilepsii),
• obezita,
• vystavení plodu vysokým teplotám na počátku těhotenství (horečka matky, saunování, horká koupel).

Zeptejte se na kyselinu listovou v diskuzním fóru.

Zdroje:
http://en.wikipedia.org/wiki/Folic_acid
http://www.cdc.gov/ncbddd/folicacid/index.htm
http://www.patient.co.uk/showdoc/27000504/
http://www.vrozene-vady.cz/
http://www.marchofdimes.com/professionals/690_1151.asp
http://www.safebryo.cz/kyselina_listova.htm