Pitný režim kojenců a batolat

Kdy začít s podáváním jiných tekutin než je mateřské/kojenecké mléko, jaké nápoje a v jakém množství kojencům a batolatům podávat.

Jaké množství tekutin by měly děti denně vypít?

Denní potřeba tekutin u donošených novorozenců, kojenců a starších dětí je uvedena v následující tabulce:

Věk	Potřeba tekutin (ml/kg tělesné hmotnosti)
1. den života	50 – 70
2. den	70 – 90
3. den	80 – 100
4. den	100 – 120
5. – 9. den	100 – 130
10. den – 7. měsíc	150 – 180
8. – 12. měsíc	100 – 140
2. rok	80 – 120
3. – 5. rok	80 – 100
6. – 10. rok	60 – 80
11. – 14. rok	50 – 70

Zdroj:
Pitný režim u dětí, Pediatrie pro praxi 2007/3
Gregora, M.: Kniha o matce a dítěti, Grada Publishing, a. s. 2005

Informace o dávkování mléka pro kojence naleznete v článku Dávky mléka pro kojence.

Zvláštní potřeby

Potřeba tekutin se zvyšuje v horkém počasí, při horečce, při průjmech a zvracení. Zvýšené množství tekutin je potřeba také při zvýšené tělesné námaze.

Kdy začít s podáváním jiných tekutin než je mateřské/kojenecké mléko?

Až do doby podávání příkrmů (obvykle do 6 měsíců věku) nepotřebuje kojenec k mateřskému či kojeneckému mléku žádné další tekutiny. Při malých dávkách příkrmů dostává dítě po jídle ještě napít mateřského či kojeneckého mléka, takže další tekutiny nejsou potřeba. Po dosažení plné dávky příkrmu můžete dítěti nabídnout k pití vodu, čaj (ovocný, bylinkový) nebo ředěné ovocné a zeleninové šťávy. Není třeba dítě k pití nijak nutit, protože dokud nemá zavedeny dvě až tři plné porce příkrmů, není potřeba dalších tekutin velká. Spíše jde v tomto období o to, aby si dítě na jiné tekutiny a jiný způsob podávání zvyklo. V roce věku, kdy se jídelníček dítěte již podobá jídelníčku dospělých, by mělo dítě vypít alespoň 1 litr tekutin denně (včetně mléka).

Jaké nápoje jsou pro děti vhodné?

Nejvhodnější je pro děti k pití čistá voda. Do 6 měsíců věku je nutné k pití i k vaření používat kojeneckou vodu, a to kvůli riziku methemoglobinémie (k nebezpečí otravy dusičnany u kojenců blíže viz náš článek Dusičnany v zeleninových příkrmech). Převařování vody je nutné pouze zhruba do 6. až 9. měsíce, protože později je již dítě velmi pohyblivé a zvídavé a za den se mu z rukou dostane do úst mnohem více bakterií než by mu hrozilo z vody. Minerální vody nejsou pro kojence ani batolata vhodné, protože vysoké množství minerálů může být pro ně škodlivé. Lepší je podávat dětem i v pozdějším věku balenou kojeneckou vodu nebo běžnou vodu z vodovu, která je zdravotně nezávadná a po 6. měsíci věku i pro kojence zcela bezpečná.

V menším množství (pro kojence zhruba do 100 až 150 ml denně, pro batolata zhruba do 250 ml denně) jsou vhodné také ovocné a zeleninové štávy. Šťávy získané z čerstvého ovoce a zeleniny obsahují všechny živiny obsažené v plodech s výjimkou vlákniny. Ovocné džusy jsou dobrým zdrojem vitamínu C. Pokud jsou podány jako součást pokrmu, zlepšují vstřebávání železa z rostlinné potravy. Ovocné džusy jsou velmi výživné a jejich příjem by měl být proto omezený, aby nevytlačovaly ze stravy mléko a další součásti pestré stravy. Ovocné džusy mohou také vzhledem k obsahu glukózy, fruktózy, sacharózy a dalších cukrů napomáhat rozvoji zubního kazu.

Kojencům by neměl být podáván černý čaj, protože obsahuje třísloviny a další sloučeniny, které na sebe váží železo a jiné minerály a tak snižují jejich vstřebatelnost v organismu. Stejně působí i zelený čaj. Z tohoto důvodu není černý ani zelený čaj pro kojence vhodný.

Velmi populární jako nápoj pro kojence jsou v poslední době bylinkové čaje. Vzhledem ke své malé váze a rychlému růstu jsou však kojenci ve srovnání s dospělými potenciálně více ovlivněni farmakologickým působením chemických látek obsažených v bylinkách. Účinek jednotlivých bylinek na kojence přitom není znám, vědecká data v této oblasti chybí. Známý je pouze fakt, že některé bylinkové čaje, např. heřmánkový čaj, působí v organismu podobně jako černý čaj a snižují vstřebatelnost železa z rostlinné potravy. Bylinkové čaje by proto měly být kojencům podávány pouze v malém množství, pouze jako doplněk k jiným nápojům.

Až do roku věku by měla být podstatná část denní dávky tekutin kryta kojeneckým nebo mateřským mlékem.

Omezte slazení nápojů. Pití sladkých nápojů zvyšuje riziko vzniku zubního kazu (zvláště v případě, že dítě celodenně po troškách upíjí z kojenecké lahve nebo dokonce používá lahev se sladkým nápojem jako dudlík), může způsobovat průjmy a sladké nápoje mohou navíc vytlačovat ze stravy nutričně bohatší potraviny. Sladké pití navíc podle některých výzkumů přispívá ke vzniku obezity u dětí. Opatrní by měli být rodiče zejména u instantních čajů, které jsou obvykle velmi sladké.

Riziko alergií

K čajům (ovocným i bylinkovým) a ovocným a zeleninovým šťávám přistujte jako k jakékoli nové potravině, tedy zavádějte je do výživy dítěte postupně s odstupem několika dní a sledujte případné alergické reakce.

Co dělat, když dítě tekutiny odmítá?

Tekutiny stejně jako jídlo nelze kojenci ani batoleti vnutit. Vyzkoušet můžete více druhů hrnečků, sportovní lahve, lahve s brčkem nebo na začátku podávat pití po lžičkách. Některé děti dlouho pijí pouze z lahve a přecházejí pak rovnou na dospělý hrnek. Pokud dítě odmítá vodu nebo neslazené čaje, je možné vyzkoušet ředěné ovocné šťávy nebo mírně oslazený čaj a pak postupně snižovat množství cukru v nápoji.

Zeptejte se na pitný režim v diskuzním fóru.

Zdroje:
Pitný režim u dětí, Pediatrie pro praxi 2007/3
Gregora, M.: Kniha o matce a dítěti, Grada Publishing, a. s. 2005
http://www.euro.who.int/en/publications/abstracts/feeding-and-nutrition-of-infants-and-young-children