Syndrom náhlého úmrtí kojence

Syndrom náhlého úmrtí kojence (v angličtině sudden infant death syndrome - SIDS) je definován jako náhlá a vzhledem k předchozímu stavu neočekávaná smrt dítěte mladšího 1 roku, u které se nepodaří nalézt příčinu ani po provedení pitvy a vyšetření okolností na místě úmrtí.

Syndromem náhlého úmrtí jsou nejvíce ohroženi kojenci mezi ukončeným 1. a 4. měsícem. Maximální je výskyt mezi 2. a 3. měsícem. Případy syndromu náhlého úmrtí u novorozenců jsou vzácné, stejně jako případy úmrtí u dětí starších 6 měsíců. V České republice postihuje syndrom náhlého úmrtí v průměru 20 kojenců ročně.

Následující text pojednávající o rizikových faktorech a preventivních opatřeních syndromu náhlého úmrtí kojence vychází ze stanovisek a doporučení Americké pediatrické akademie (odkaz na dokumenty zde a zde).

Rizikové faktory syndromu náhlého úmrtí kojence:

spánek na bříšku nebo na boku – spánek na bříšku je hlavním rizikovým faktorem syndromu náhlého úmrtí kojence. Dříve doporučovaná poloha na boku je podle nových výzkumů také méně bezpečná než poloha na zádech. Důvodem je především nestabilita polohy na boku, ze které se kojenci často při sebemenším pohybu dostávají do polohy na bříšku,
spánek na měkkém povrchu a přítomnost měkkých předmětů v postýlce – měkká matrace v postýlce nebo spánek s hlavou na polštáři či měkké přikrývce výrazně zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence, zvláště v kombinaci se spánkem na bříšku,
společný spánek v posteli rodičů – kromě zvýšeného rizika udušení zvyšuje společný spánek kojence a dalších osob v jedné posteli také riziko syndromu náhlého úmrtí. Důvodem zvýšeného rizika jsou zřejmě především měkké přikrývky a polštáře, měkký povrch postelí rodičů a častější přetočení kojence na bříško,
kouření matky během těhotenství, pobyt kojence v zakouřeném prostředí – kouření během těhotenství je podle mnoha studií jedním z hlavních rizikových faktorů syndromu náhlého úmrtí kojence. Některé výzkumy navíc našly souvislost mezi vystavením kojence pasivnímu kouření a rizikem syndromu náhlého úmrtí,
přehřátí – existuje určitá souvislost mezi rizikem náhlého úmrtí kojence a množstvím oblečení a přikrývek, které má kojenec na sobě, teplotou v místnosti a ročním obdobím. Více případů syndromu náhlého umrtí se stane v zimních měsících. Přehřátí kojence je rizikové zejména v kombinaci se spánkem na bříšku,
předčasné narození a nízká porodní váha – riziko syndromu náhlého úmrtí klesá se zvyšujícím se gestačním věkem a rostoucí váhou novorozence,
pozdní nebo žádná prenatální péče – pravidelná prenatální péče v průběhu celého těhotenství snižuje riziko předčasného narození a nízké porodní váhy a tím i riziko syndromu náhlého úmrtí dítěte,
mužské pohlaví dítěte – syndrom náhlého úmrtí kojence mírně častěji postihuje chlapce.

Ačkoli několik velkých studií prokázalo snížené riziko syndromu náhlého úmrtí u kojených dětí, jiné studie tuto spojitost nepotvrdily. Není proto možné jednoznačně říci, že kojení je prevencí syndromu náhlého úmrtí. Z nejnovějších studií spíše vyplývá, že ochranou proti syndromu náhlého úmrtí jsou faktory spojené s kojením, např. nekuřáctví kojících matek.

Několik studií informovalo o podstatně nižší četnosti syndromu náhlého úmrtí u kojenců, kteří používají ve spánku dudlík. Prozatím však chybí informace o mechanismech ochrany před syndromem náhlého úmrtí při používání dudlíku. Jiné studie navíc upozorňují na rizika používání dudlíku u kojenců, jde např. o narušení sacího reflexu v začátcích kojení nebo zvýšené riziko zánětů středního ucha.

Preventivní opatření proti syndromu náhlého úmrtí kojence

Kojence ukládejte k spánku na záda. Spánek na bříšku je hlavním rizikovým faktorem vzniku syndromu náhlého úmrtí kojence. Spánek na boku není tak nebezpečný jako poloha na bříšku, ale přece jen je zde vyšší riziko syndromu náhlého úmrtí než u polohy na zádech. Pokud ukládáte kojence k spánku na boku, vysuňte mu ruku, na které leží, dopředu, aby se zmenšila pravděpodobnost, že se otočí na bříško.
Používejte matraci s pevným povrchem. Pod spícím kojencem by neměly být žádné měkké materiály, jako např. polštáře, prošívané deky a přikrývky. Dítě by mělo spát na pevné matraci pokryté pouze napnutým prostěradlem (okraje prostěradla by měly být zastrčeny pod matrací).
Nenechávejte v postýlce měkké předměty a volné ložní prádlo. V době spánku kojence by v postýlce neměly být žádné polštáře, prošívané deky a přikrývky, plyšové hračky, ani jiné měkké předměty. Volné ložní prádlo může být rizikové. Pokud používáte přikrývku, ukládejte dítě k spánku do dolní části postýlky a přikryjte dítě do úrovně hrudníku. Přesahující části přikrývky zasuňte pod matraci v místě, kde má dítě nohy.
Někuřte během těhotenství a nevystavujte dítě pasivnímu kouření.
Kojence ukládejte k spánku do vlastní postýlky blízko vaší postele. Riziko náhlého úmrtí kojence se snižuje, pokud dítě spí ve stejné místnosti jako matka. Společný spánek rodičů a kojence v jedné posteli je však z mnoha důvodů rizikový a kojenec by proto měl mít svou vlastní postýlku, která odpovídá bezpečnostním normám. V posteli dospělých osob by měl být kojenec pouze pod dohledem bdělé osoby (např. při krmení, přebalování, převlékání nebo při hře).
Oblékejte dítě přiměřeně okolní teplotě a nepřehřívejte místnost, ve které ukládáte dítě k spánku. Teplota v místnosti, ve které spí kojenec, by měla být příjemná dospělému lehce oblečenému člověku. Dítě by mělo být také oblečeno lehce a nemělo by jevit známky přehřátí – pocení, horká kůže, zčervenání tváří apod.
Zvažte používání dudlíku při usínání a spánku dítěte v prvním roce života. Doporučení jsou následující: Dudlík by měl být používán při ukládání dítěte k spánku. Pokud dítěti dudlík po usnutí vypadne, neměl by být vracen zpět do úst dítěte. Pokud dítě dudlík odmítá, neměl by mu být vnucován. Dudlík by neměl být namáčen do žádných sladkých tekutin nebo potravin (čaj, med apod.). Dudlík je třeba často vyvařovat a pravidelně měnit. U kojených dětí by mělo být zavedení dudlíku odloženo až po 1. měsíci věku, aby nebyl narušen začátek kojení.
Poučte osoby, které se starají o vaše dítě, o těchto preventivních opatřeních. Mnoho případů syndromu náhlého úmrtí kojence se stane v době, kdy se o dítě stará někdo jiný než rodiče. Často je příčinou to, že pečující osoba uloží kojence, který je zvyklý spát na zádech, k spánku na bříško.

I když na téma náhlého úmrtí probíhá mnoho výzkumů, je prvotní příčina syndromu náhlého úmrtí kojence stále neznámá. Jedna z hlavních teorií o příčinách náhlého úmrtí tvrdí, že někteří kojenci mají z prozatím neznámých důvodů nesprávný nebo opožděný vývoj mozkového kmene, tj. části mozku, která je v lidském těle odpovědná za stav bdění a fyziologické reakce na život ohrožující události během spánku. Ani při dodržení všech preventivních opatření nemohou mít tedy rodiče bohužel jistotu, že u jejich dítěte k syndromu náhlého úmrtí nedojde.

Poloha na zádech je jedinou bezpečnou polohou pro spánek kojenců. Pro kojence je však také důležité, aby trávili určitý čas na bříšku a aby se jejich poloha během dne měnila. Poloha na bříšku podporuje vývoj svalů na krku a na ramenou, působí jako prevence napjatých krčních svalů a tvarových deformací hlavičky a napomáhá tvorbě svalů potřebných k otáčení, sezení a lezení. Více se dozvíte z našeho článku Polohování kojenců na bříško.

Sledujte vývoj svého dítěte den po dni v naší dětské kalkulačce.

V dětském kalendáři zjistěte, jaká vyšetření a povinná očkování ještě čekají vaše dítě.

Zeptejte se na spánek dítěte v diskuzním fóru.