Vitamín D ve výživě kojenců a starších dětí

Vitamín D má v organizmu aktivní roli při získávání vápníku a fosfátů z potravy a udržování optimální hladiny těchto látek v krvi. To je důležité především pro tvorbu kostí a fungování svalů.

Funkce vitamínu D

Vitamín D také ovlivňuje činnost nervového systému, tvorbu a růst nových buněk a imunitní systém. Z těchto důvodů je dostatečný příjem vitamínu D nezbytný pro správný růst a vývoj dětí. Potřebná denní dávka vitamínu D u dětí činí zhruba 400 IU (tj. zhruba 10 μg ).

Zdroje vitamínu D

Vitamín D se tvoří v organismu především působením ultrafialového záření na kůži. Množství takto získaného vitamínu D závisí nejen na délce slunění, ale také na dalších faktorech, kterými jsou např. pigmentace kůže, zeměpisná šířka, roční období, oblačnost, znečištění ovzduší nebo míra ochrany proti ultrafialovému záření (oblečení, opalovací krémy). Podle studie Světové zdravotnické organizace stačí k pokrytí potřebné denní dávky vitamínu D u dětí pobyt na slunci po dobu zhruba 30 minut, přičemž stačí, aby byl slunci vystaven pouze obličej nebo předloktí.

Zdrojem vitamínu D v potravě jsou především tučné ryby (sardinky, losos, sleď, tuňák apod.), margaríny, některé mléčné výrobky, vajíčka, hovězí maso a játra. Během období kojení a přikrmování je příjem vitamínu D ze stravy u kojenců obecně nízký a je proto nutné buď umožnit dítěti pobyt na sluníčku nebo mu dodat vitamín D v umělé podobě.

Vitamín D u novorozenců a kojenců

Hladina vitamínu D u novorozenců závisí na množství vitamínu D v těle matky. Pokud má matka vitamínu D nedostatek, trpí tímto nedostatkem také novorozenec. Nedostatek vitamínu D u matky má za následek také nízký obsah tohoto vitamínu v mateřském mléce. I když by kojenci měli trávit venku co nejvíce času, není vhodné je vystavovat přímému slunci. Důvodem je především riziko spálení jemné dětské pokožky a riziko vzniku rakoviny kůže. Z těchto důvodů se u nás podává kojencům preventivně vitamín D v umělé formě (viz níže).

Projevy a důsledky nedostatku vitamínu D u dětí

Prvními projevy nedostatku vitamínu D u dětí jsou obvykle zpomalení růstu, apatie nebo naopak zvýšená dráždivost, svalová slabost a sklon k častým respiračním onemocněním. Dlouhodobý vážný  nedostatek vitamínu D vede ke vzniku onemocnění zvaného křivice. Onemocnění se projevuje poruchou tvorby kostí. V kostech nemocného dítěte začíná převažovat chrupavčitá hmota a dochází k deformacím ve tvaru kostí. U kojenců měknou také lebeční kosti, zvláště na týlu. Zuby rostou nepravidelně a zubní sklovina je narušena.

Podávání vitamínu D kojencům a starším dětem

V České republice je kojencům podáván vitamín D ve formě preparátu Vigantol. Zdravým kojencům (kojeným i nekojeným) se podává jedna kapka denně (obsahuje zhruba 666 IU vitamínu D) od 2. týdne života do konce 1. roku a během zimních měsíců ve 2. roce života. Nedonošeným dětem se obvykle podávají dvě kapky denně.

Americká pediatrická akademie ve své studii z roku 2008 o prevenci křivice doporučuje užívání vitamínu D v dávce 400 IU po celé dětství a dospívání. Upozorňuje na fakt, že deficit vitamínu D se nemusí vždy klinicky projevit známkami křivice, ale může také nerozpoznán způsobit poruchy fungování imunitního systému a zvýšit riziko některých onemocnění, jako je např. rakovina, lupénka, cukrovka 1. typu, revmatoidní artritida, systémový lupus nebo roztroušená skleróza.

Zeptejte se na podávání vitamínu D v diskuzním fóru.

Zdroje:
http://www.euro.who.int/en/publications/abstracts/feeding-and-nutrition-of-infants-and-young-children
https://cs.wikipedia.org/wiki/Křivice
http://pediatrics.aappublications.org/content/122/5/1142