Žena má mít právo rodit doma

1.2.2012

Pražský městský soud nedávno rozhodl o tom, že žena má právo rodit doma s porodní asistentkou. Vzhledem k tomu, že stát v současné době nevydává porodním asistentkám povolení pro provádění porodů doma, měla by podle soudu zajistit péči při domácích porodech státní zdravotnická zařízení, v tomto konkrétním případě Fakultní nemocnice v Motole.

Souhlasím s tím, že by žena měla mít právo porodit doma s porodní asistentkou, pokud si to sama přeje. V současné době je domácí porodní asistence u nás v podstatě postavená mimo zákon, což je podle mě špatně. Ženy u nás nemají ani možnost porodit v nemocnici jen s porodní asistentkou, tedy i jen napodobit domácí porod.

Když jsem dala tento svůj názor na rozhodnutí soudu na Facebook, vyvolalo to silnou reakci (silnou na poměry Facebookového profilu Maminkám.cz). Reakce mohu rozdělit do tří skupin podle četnosti. Nejméně bylo souhlasných reakcí. Druhou skupiny tvořily reakce typu JÁ bych doma nikdy nerodila, což vlastně neodporuje mému názoru na právo rodit doma, i když to tak možná bylo myšleno. A třetí nejpočetnější skupina hájila názor, že by se porody doma měly zakázat, protože jsou pro dítě nebezpečné.

Matky, které rodí doma, jsou často kritizovány jako sobecké, protože dávají přednost svému "pohodlí" před "jistotou" nemocničního prostředí. Nechci teď srovnávat bezpečnost porodů doma a v nemocnici, podle zastánců domácích porodů jsou rizika při dodržení pravidel sestavených Světovou zdravotnickou organizací srovnatelná, naopak podle většiny českých lékařů je porod doma rizikovější (jejich prohlášení jsou někdy až hysterická, jako by se porod doma rovnal pokusu o vraždu). Ale chtěla jsem psát o zmíněné sobeckosti matek rodících doma - ony totiž opravdu jsou svým způsobem sobecké, záleží jim na tom, aby se dítě narodilo přirozeným způsobem, aby ony samy měly z porodu dobrý pocit. A mě připadá, že to tak má být, že matka může být takto sobecká, že má právo cítit se u porodu dobře, že je to součástí porodu a prospívá to dítěti. V nemocnici se na toto pořád zapomíná, tam je důležité jen dítě, které je třeba co nejrychleji dostat ven, aby se náhodou něco špatného nestalo.

Myslím, že odpůrci domácích porodů až příliš nadřazují zájem dítěte nad zájem matky. Pokud by tento přístup zcela převážil, může to časem ovlivnit i porodnickou praxi v nemocnicích, kde bude také nařízen jediný způsob porodu nejbezpečnější pro dítě. Pokud se například ukáže, že plánovaný porod císařským řezem je pro dítě bezpečnější než normální porod, společnost pak bude nutit matky rodit nejen v nemocnici, ale také rodit císařským řežem, i když pro matku je to velká operace potenciálně ji ohrožující na životě. Za podivínku, který ohrožuje svoje dítě, bude i žena, která bude chtít rodit vaginálně.

Netvrdím, že takto porodnictví skončí, spíš to uvádím jako příklad pro pochopení mého názoru, že není možné dávat dítěti absolutní přednost před matkou, která ho nosí. Je mi líto, že společnost akceptuje právo ženy dítě do 12. týdne těhotenství z vlastního rozhodnutí zabít, ale považuje ženu za špatnou matku ve chvíli, kdy se rozhodne porodit doma.

Pozn.
Autorka článku prožila dva porody v nemocnici a doma by nikdy nerodila.

-ir-