Jak probíhá císařský řez

Císařský řez je porodnická operace, při které je dítě vybaveno z dělohy pomocí řezu v břišní stěně.

Císařský řez se provádí buď plánovaně (důvod pro císařský řez je znám před porodem) nebo neplánovaně (při akutních stavech v průběhu porodu). Nejčastějšími důvody jsou poloha plodu koncem pánevním, opakovaný řez po předchozích, popř. předchozím císařském řezu, tíseň plodu v průběhu porodu nebo nepostupující porod. Další důvody viz náš článek Důvody pro provedení císařského řezu. Podíl porodů císařským řezem na celkovém počtu porodů v posledních letech roste – v Česku se takto narodí zhruba 20 % dětí, v USA činí podíl císařských řezů přes 30 %¹.

Průběh císařského řezu

Císařský řez se provádí v anestezii. Celková anestezie se využívá již jen výjimečně, a to především u akutně prováděných císařských řezů nebo u žen, u kterých není použití lokální anestezie možné. V ostatních případech je použita epidurální anestezie nebo spinální anestezie, při kterých je znecitlivěna pouze dolní část těla, ale matka je při vědomí. Po podání anestezie je obvykle do močové trubice zaveden katétr na odvod moči. V průběhu operace je nad pasem zavěšena plenta, aby matka neviděla prováděný řez.

Řez břišní stěnou se obvykle provádí horizontálně těsně nad stydkou kostí. Při akutních císařských řezech se někdy provádí vertikální řez, při kterém je možné dítě vybavit z dělohy rychleji než při horizontálním řezu. Po otevření břišní stěny musí operující lékař uvolnit cestu k děloze, tj. především rozhrnout břišní svaly a odsunout střeva a močový měchýř. Teprve potom lékař řezem otevře dělohu  a vytáhne dítě ven (obvykle hlavičkou napřed, aby se mohlo co nejdříve nadechnout). Poté rukou vybaví také placentu a zkontroluje děložní dutinu.

Celá operace trvá zhruba 45 minut, přičemž dítě je vybaveno v prvních 5 až 15 minutách. Zbývající čas je potřebný pro sešití řezu na děloze a břišní stěně.

Rizika císařského řezu

Císařský řez je velká břišní operace a nese s sebou velká rizika pro matku. Riziko úmrtí matky při císařském řezu je 3 – 6 krát vyšší než u vaginálního porodu, přičemž nižší riziko je u plánovaných císařských řezů². Další komplikace, které mohou nastat při nebo po císařském řezu, jsou následující:

• infekce – může postihnout břišní stěnu, dělohu nebo jiný orgán v pánvi, např. močový měchýř,
• silné krvácení – ztráta krve je při císařském řezu větší než při vaginálním porodu, v některých případech je u matky nutná transfuze krve,
• silné bolesti po porodu a delší zotavení – mohou mít negativní vliv na emocionální přijetí dítěte a také péči o něj,
• poranění jiných orgánů – ve výjimečných případech dochází při císařském řezu k poranění jiných orgánů v pánvi, např. střev nebo močového měchýře,
• riziko komplikací v dalším těhotenství – zvýšené riziko srůstů a jiných nepravidelností, které mohou znesnadňovat otěhotnění či provedení případného dalšího císařského řezu, zvýšené riziko prasknutí dělohy nebo nevhodného uložení placenty (např. placenta previa) v dalším těhotenství,
• riziko trombózy a embolie – riziko je vyšší než u vaginálního porodu.

Zeptejte se na císařský řez v diskuzním fóru.

Zdroje:
¹http://www.solen.cz/pdfs/far/2008/04/06.pdf
²Doležal, A. a kol.: Porodnické operace, Grada Publishing, a. s. 2007
https://cs.wikipedia.org/wiki/Císařský_řez