Nutriční výhody kojení

Mateřské mléko jednoznačně předčí všechny náhražky, včetně umělých mlék pro kojence. Složení mateřského mléka není konstantní, ale mění se v průběhu dne i v průběhu jednoho kojení, a také podle věku dítěte.

Text je překladem části 7. kapitoly publikace Feeding and nutrition of infants and young children : Guidelines for the WHO European Region, with emphasis on the former Soviet countries, vydané Světovou zdravotnickou organizací v roce 2003. Zdroj: http://www.euro.who.int/document/WS_115_2000FE.pdf

Množství vytvořeného mateřského mléka a množství mléka vysátého dítětem je velmi proměnlivé a závisí především na frekvenci a efektivnosti sání samotného dítěte. Množství vysátého mateřského mléka se v průběhu období plného kojení zvyšuje z velmi malého množství až na více než 1 litr denně. Následující tabulka č. 1 obsahuje srovnání složení mateřského mléka, umělých mlék pro kojence a kravského mléka:

Tabulka č. 1 – Složení mateřského mléka, umělých mlék pro kojence a kravského mléka (na 100 ml)

Složka	Průměrná hodnota u mateřského mléka	Umělá mléka pro kojencea	Kravské mléko
Energetický obsah (kJ)	280	250-315	276
Energetický obsah (kcal)	67	60-75	66
Bílkoviny (g)	1,3b	1,2-1,95	3,2
Tuky (g)	4,2	2,1-4,2	3,9
Sacharidy (g)	7	4,6-9,1	4,6
Sodík (mg)	15	13-39	55
Chloridy (mg)	43	32,5-81	97
Vápník (mg)	35	59	120
Fosfor (mg)	15	16,3-58,5	92
Železo (μg)	76c	325-975d	60
Vitamín A (μg)	60	39-117	35
Vitamín C (mg)	3,8	5,2	1,8
Vitamín D (μg)	0,01	0,65-1,63	0,08

^a Přípustná množství (pokud je uvedena jedna hodnota, jde o minimální povolenou hodnotu).
^b Skutečné množství bílkovin (bez nebílkovinného dusíku) = 0,85 g na 100 ml, část nebílkovinného dusíku je však také využita k výživě a růstu dětí.
^c Železo v mateřském mléce je snadno vstřebatelné (tělo vstřebá 50 % až 70 % přijaté dávky).
^d Železo obsažené v umělém mléce se vstřebává špatně, pouze asi z 10 %.
Zdroj: Ministerstvo zdravotnictví Velké Británie, 1994

Tuky

Mateřské mléko má energetický obsah zhruba 280 kJ (67 kcal) na 100 ml. Tuky představují zhruba 50 % celkového obsahu energie. Přední mléko vytvořené na začátku kojení obsahuje více vody a laktózy a relativně méně tuku. Množství tuku v průběhu kojení roste, takže nejkaloričtější mléko se tvoří na konci kojení. Toto zadní mléko pak významně přispívá k příjmu energie dítěte. Mléko s vyšším obsahem tuku teče pomaleji, ale zajišťuje dítěti významný příjem energie a živin. Kojení by proto nemělo být ukončováno, pokud se zpomaluje tok mléka nebo dítě začne sát méně aktivně.

Podíly mastných kyselin se u mateřského a kravského mléka velmi liší. Ve srovnání s kravským mlékem má mateřské mléko větší podíl nenasycených mastných kyselin a vyšší koncentraci esenciálních mastných kyselin. Navíc polynenasycené mastné kyseliny s dlouhým řetězcem (LCPUFA) obsažené v mateřském mléce jsou lépe vstřebatelné než LCPUFA obsažené v kravském mléce. Je prokázáno, že LCPUFA jsou důležité pro správný neurologický vývoj a fungování zrakového centra mozkové kůry. Novorozenci mají v prvních měsících života sníženou schopnost přeměňovat esenciální mastné kyseliny na LCPUFA a musí proto spoléhat na efektivní přísun LCPUFA od matky, před narozením z placenty a po narození z mateřského mléka. Tuk obsažený v mléce je také prostředkem pro příjem vitamínů A, D, E a K, které jsou rozpustné v tucích (viz dále).

Sacharidy

Hlavním sacharidem v mateřském mléce je laktóza, která tvoří zhruba 40 % příjmu energie z mateřského mléka. Laktóza je efektivně (z více než 90 %) trávena a vstřebávána v tenkém střevu prostřednictvím laktázy ze střevního epitelu. Nevstřebaná laktóza přechází do tračníku, kde je bakteriemi fermentována na mastné kyseliny s krátkým řetězcem a laktát. Tyto látky po vstřebání přispívají k příjmu energie a snižují pH tlustého střeva, čímž zlepšují vstřebávání vápníku. Laktóza navíc podporuje růst laktobacilů a může přispět k příznivému vývoji střevní mikroflóry, která chrání proti gastroenteritidám. Během akutních střevních infekcí někdy vzniká u dětí krmených umělými mléky vlivem poškození střevního epitelu a snížení funkčnosti laktázy dočasná intolerance laktózy a je nutný přechod na bezlaktózová umělá mléka. Kojené děti v takovém případě nadále tolerují vysoký obsah laktózy v mateřském mléce a měly by být dále kojeny.

Mateřské mléko má také vysoký obsah oligosacharidů. Tyto složky představují zhruba 15 g na litr a kojené děti pravděpodobně přijmou denně několik gramů oligosacharidů. Z tohoto množství je zhruba 40 % vyloučeno stolicí a malá část (1 – 2 %) močí. Zbývající oligosacharidy jsou pravděpodobně částečně tráveny pomocí střevní mikroflóry a je možné, že tato část působí ve výživě kojených dětí jako určitá forma vlákniny. Oligosacharidy mohou primárně sloužit jako ochrana před viry a bakteriemi nebo jejich toxiny a mohou také podporovat rozvoj střevní mikroflóry, včetně kultur s možným probiotickým účinkem, např. bifidobakterií.

Bílkoviny

Obsah bílkovin v mateřském mléce odpovídá výživovým potřebám kojence. Bílkovin je v mateřském mléce zhruba třetinové množství oproti mléku kravskému. V mateřském mléce převládají syrovátkové bílkoviny, zatímco v kravském mléce dominují kaseinové bílkoviny (syrovátkových bílkovin je v kravském mléce pouze 20 %). Ze syrovátkových bílkovin převládají v mateřském mléce α-laktalbumin a laktoferin. Tyto syrovátkové bílkoviny představují pro kojence kompletní zdroj esenciálních aminokyselin. Naproti tomu převládající syrovátkovou bílkovinou v kravském mléce (a tím i v umělých mlécích pro kojence) je β-laktoglobulin, který není v mateřském mléce přítomen a může vyvolat u dětí nepříznivou protilátkovou odpověď. Kasein obsažený v mateřském mléce je díky svým chemickým vlastnostem lépe stravitelný ve srovnání s kaseinem obsaženým v mléce jiných savců. Část mléčné bílkoviny, zejména v kolostru, má podobu imunoprotektivních bílkovin jako je imunoglobulin A, laktoferin, lysozym a další makromolekuly, které chrání kojence před mikrobiologickými infekcemi.

Vitamíny a minerály

Ačkoli ženy se špatnou výživou dokáží vytvářet mateřské mléko v dostatečném množství i kvalitě pro normální růst dítěte, optimální množství vitamínů a minerálů v mateřském mléce a tím i optimální výživa dítěte vitamíny a minerály jsou závislé na dobrém stavu výživy matky. Abychom mohli předvídat riziko deficitu těchto látek u dítěte nebo u matky, potenciální vliv doplnění výživy u matky na složení mateřského mléka a pro plánování vhodných opatření, je užitečné rozdělit vitamíny a minerály obsažené v mateřském mléce na dvě skupiny (viz následující tabulka č. 2).

Tabulka č. 2 – Vliv výživy matky na obsah vitamínů a minerálů v mateřském mléce

Vitamíny a minerály ovlivňované výživou matky	Vitamíny a minerály neovlivňované výživou matky
Vitamín B1 Riboflavin Vitamín B6 Vitamín B12 Vitamín D Vitamín A Jód Selen	Zinek Železo Kyselina listová Vápník
Charakteristika: - nízký příjem nebo stav těchto látek u matky snižuje jejich obsah v mateřském mléce a může nepříznivě ovlivnit vývoj dítěte, - zásoby těchto látek u dítěte jsou nízké a snadno se vyčerpají, což zvyšuje závislost dítěte na trvale přiměřeném doplňování těchto zásob z mateřského mléka nebo další výživy, - obsah těchto látek v mateřském mléce lze rychle obnovit zvýšením jejich příjmu u matky.	Charakteristika: - příjem těchto látek matkou (včetně doplňků výživy) a jejich deficit u matky má relativně malý vliv na obsah těchto látek v mateřském mléce, - vzhledem k tomu, že obsah těchto látek v mateřském mléce neklesá ani při deficitu u matky, jsou matky v takovém případě náchylné k prohlubování deficitu, - doplňování těchto látek do výživy matky během kojení je pravděpodobně přínosnější pro matku než pro dítě, - nízký příjem nebo stav těchto látek u matky bude mít malý vliv na množství těchto látek potřebných z další výživy dítěte.

 Zdroj: Světová zdravotnická organizace, 1996

Látkami, které jsou nejvíce ovlivněny výživou matky, jsou především vitamíny rozpustné ve vodě a v menší míře také vitamíny rozpustné v tucích. Naproti tomu až na několik výjimek příjem minerálů matkou, ani jejich stav u matky, neovlivní množství minerálů vylučovaných v mateřském mléce. V případech, kdy příjem u matky může ovlivňovat obsah vitamínů nebo minerálů v mateřském mléce, existuje obvykle úroveň, nad kterou už další zvyšování příjmu těchto látek nemá žádný vliv na zvýšení jejich obsahu v mateřském mléce.

Nedostatek vitamínů a minerálů provázený klinickými příznaky je u plně kojených dětí během prvních 6 měsíců života vzácný. Za předpokladu, že stav výživy matky je během těhotenství a kojení uspokojivý, není potřeba plně kojeným dětem do 6 měsíců věku doplňovat výživu o žádné vitamíny a minerály. V případech, kdy u dítěte dojde k nedostatku vitamínů a minerálů, je pravděpodobně efektivní doplnit o potřebné vitamíny a minerály výživu matky, což bude přínosné jak pro matku, tak pro dítě.

Vitamín A
Vitamín A je nezbytný pro růst dítěte a pro vývoj a diferenciaci tkání, zvláště epitelu gastrointestinálního a respiračního traktu. Mateřské mléko, a zvláště kolostrum, je dobrým zdrojem vitamínu A. Kojené děti zřídka vykazují známky deficitu dokonce i při nízkém příjmu vitamínu A, ale pokud je stav vitamínu A u matky nízký, může se u nich objevovat deficit bez klinických příznaků.

Vitamín D
Vitamín D se tvoří zejména v kůži působením ultrafialového záření. Stav vitamínu D u novorozence závisí na jeho stavu u matky v průběhu těhotenství a při kojení. Pokud má matka vitamínu D nedostatek, budou i zásoby dítěte malé a množství vitamínu D v mateřském mléce nebude postačující. Tento nedostatek je možno nahradit přiměřeným vystavením pokožky dítěte slunečnímu záření.

Kyselina listová
Vysoký obsah kyseliny listové v mateřském mléce je zajištěn na úkor zásob kyseliny listové v těle matky. Obsah kyseliny listové v mateřském mléce klesá pouze pokud jsou její zásoby u matky kriticky nízké. V evropských zemích, ve kterých je v rámci prevence podávána kyselina listová všem těhotným a kojícím ženám, je nedostatek kyseliny listové u dětí nepravděpodobný.

Železo
Mateřské mléko obsahuje relativně málo železa, ovšem ve formě, která je snadno vstřebatelná do organizmu. Proto je u dětí do 9 měsíců věku, které měly normální porodní váhu, byly výlučně kojeny alespoň do 4 měsíců a poté dále kojeny podle jejich potřeby, riziko anémie velmi malé. Obsah železa v mateřském mléce nezávisí na zásobách železa v těle matky a je relativně nezávislý i na příjmu železa ze stravy matky. Nedostatek hemoglobinu nebo anémie u matky nejsou kontraindikací kojení. Ve skutečnosti jsou ztráty železa u matky v průběhu kojení nižší než při menstruaci. Kojení proto naopak působí jako prevence anémie a matkám s anémií by mělo být doporučováno pokračovat v kojení.

Zinek
Podobně jako u železa je obsah zinku v mateřském mléce poměrně nízký, ale je lépe vstřebatelný do organizmu než zinek obsažený v umělých mlécích pro kojence nebo v kravském mléce. Potřeba zinku u dětí krmených umělou výživou pro kojence může být proto až o třetinu vyšší než je tomu u plně kojených dětí. U plně kojených dětí do 6 měsíců vzniká deficit zinku zřídka. V průběhu prvních 6 měsíců kojení nezávisí obsah zinku v mateřském mléce ani na množství zinku v potravě matky (včetně doplňků výživy), ani na zásobách zinku v těle matky, pokud má matka jinak dobrou výživu. Příjem jiné potravy než je mateřské mléko může u dítěte výrazně snížit využitelnost zinku a železa z mateřského mléka.

Jód
Nemáme dostatek informací o tom, jaký je obsah jódu v mateřském mléce v regionech, kde je nedostatek jódu ve stravě. Je možné, že při deficitu jódu získávají mléčné žlázy potřebné množství jódu z matčiny krevní plazmy, aby nedošlo k výraznému poklesu jeho úrovně v mateřském mléce.