Otěhotnění

Otěhotnění vypadá jako velmi jednoduchý proces, spermie se spojí s vajíčkem a vznikne těhotenství. Obvykle to tak i bývá, přitom ale podmínky pro otěhotnění jsou překvapivě složité. Aby vše fungovalo, musí v mužském i ženském těle dojít k mnoha na sebe navazujícím událostem. Tento článek vám poskytne základní informace, díky kterým pochopíte, jak otěhotnění probíhá.

Ženské reprodukční orgány

Ženský reprodukční systém tvoří tyto vnitřní orgány - vagína (pochva), děloha, vejcovody a vaječníky.

Vagína (pochva)  - vagína je dutá trubice ze svalů, která vede od poševního vchodu k děloze. Má tři hlavní funkce - umožňuje pohlavní styk, je cestou pro menstruační krvácení a pro porod dítěte.

Děloha - děloha je napojena na vagínu děložním čípkem a má tvar obrácené hrušky. Stěny jsou ze svaloviny, vnitřní prostor pokrývá děložní sliznice. Děložní sliznice mění svoji výšku v závislosti na hormonálních signálech. Sliznice narůstá před možným otěhotněním. Pokud k otěhotnění nedojde, odchází přebytečná sliznice ven z těla menstruačním krvácením. 

Vejcovody - vejcovody jsou dva, začínají v horních rozích dělohy a vedou k vaječníkům. Vejcovody jsou dlouhé 10 až 12 centimetrů a asi 0,5 centimetru široké. Vejcovody ústí do břišní dutiny, s vaječníky jsou spojeny třásněmi. Když je z vaječníku uvolněno vajíčko, třásně ho zachytí a přesunou do vejcovodu.

Vaječníky - vaječníky mají tvar a velikost malé švestky. Jde o párový orgán. Jsou zde uložena vajíčka a jednou za menstruační cyklus dojde k uvolnění zralého vajíčka z jednoho z vaječníků. Vaječníky také produkují hormony. Zásobu vajíček na celý život mají dívky už od narození, později už žádná nová nevznikají. 

Mužské reprodukční orgány

Mužský reprodukční systém tvoří varlata, nadvarlata, chámovody, semenný váček, prostata a penis.

Varlata - párový orgán, který je umístěn mimo břišní dutinu. Na rozdíl od žen se muži nerodí se zásobou spermií, ale tvoří je a ukládají ve varlatech v průběhu celého života. Varlata také produkují hormony.

Nadvarlata a chámovody - nadvarlata mají tvar trubice přiléhající k varlatům, dozrávají zde spermie. Chámovody transportují tekutinu, která obsahuje spermie, do močové trubice. 

Semenný váček a prostata - dále zvlhčují a vyživují spermie. 

Penis - na konci penisu je ústí močové trubice, kterým spermie vycházejí ven z těla. 

Ovulace

Ovulace je proces, při kterém je zralé vajíčko uvolněno z vaječníku do břišní dutiny a dále do vejcovodu. Ženy mají dva vaječníky, ale v rámci jednoho menstruačního cyklu je vajíčko uvolňováno jen z jednoho z nich. Ovulace je řízena dvěma částmi mozku - hypothalamem a hypofýzou. Hypothalamus řídí tvorbu hormonů v těle a na začátku menstruačního cyklu dává hypofýze pokyn k produkci folikuly stimulujícího hormonu (FSH). Tento hormon způsobí, že malá skupina vajíček ve vaječníku začíná dozrávat. Vajíčka dozrávají v malých váčcích, kterým se říká folikuly. Folikuly při dozrávání produkují hormon estrogen. Vysoká hladina estrogenu informuje zpětně hypothalamus a hypofýzu, že dozrávání vajíček je u konce a vajíčka jsou připravena na ovulaci. V tu chvíli začne hypofýza produkovat luteinizační hormon (LH), který vyvolá konečné dozrání jediného vajíčka a jeho uvolnění z vaječníku, tedy ovulaci. Ostatní folikuly se pak přestanou vyvíjet. 

Po ovulaci začíná folikul produktovat navíc k estrogenu také hormon progesteron. Ten dává signál děloze, že má zesílit děložní sliznici jako přípravu na uhnízdění vajíčka. Vajíčko mezitím putuje vejcovodem směrem k děloze. Vajíčko je schopné oplodnění pouze po dobu 12 až 24 hodin od ovulace. Pokud máte pohlavní styk krátce před tímto obdobím nebo během doby, kdy je vajíčko ve vejcovodu, je možné otěhotnění. 

Pokud k otěhotnění nedojde, vajíčko se vstřebá do sliznice a ta odchází z těla menstruačním krvácením.  

Oplodnění

Oplodnění je proces, při kterém dojde ke spojení vajíčka a spermie do jedné buňky, ze které poté postupně vzniká dítě. Při ejakulaci dojde k uvolnění semene s miliony spermií do vagíny. Každá spermie má dlouhý ocásek, který jí umožňuje pohyb směrem k vajíčku. Spermie musí překonat celou vzdálenost z vagíny přes děložní čípek, dělohu až do vejcovodu. Spermie mohou v ženském reprodukčním systému přežít i několik dní, ale mnoho jich cestu do vejcovodu nezvládne. Pouze zlomek se dostane až do cíle k vajíčku. 

Ženské vajíčko je pokryto vrstvou vyživujících látek, kterou musí spermie proniknout dovnitř. Ve chvíli, kdy se to jedné z nich podaří, se horní vrstva vajíčka uzavře a žádné další spermie se již dovnitř nedostanou. Spojení vajíčka a spermie se nazývá zygota. Zygota má 46 chromozomů - 23 od matky a 23 od otce. Chromozomy obsahují tisíce genů, které určují budoucí podobu i povahu dítěte.

Implantace

Po oplodnění se vajíčko začíná dělit. Do 12 hodin po oplodnění má zygota dvě buňky, do tří dnů 12 až 32 buněk a nazývá se morula. Během této doby se vajíčko postupně posunuje vejcovodem směrem k děloze. Za pět dnů se změní v blastocystu, která má několik stovek buněk. Blastocysta už obsahuje také buňky budoucí placenty, která bude vyživovat dítě během vývoje v děloze. 

Poté co blastocysta doputuje do dělohy, přiblíží se k děložní stěně a začne uvolňovat enzymy, které rozpouštějí děložní stěnu, aby se zde mohla zahnízdit. K zahnízdění dojde obvykle týden po oplodnění. 12. den už je blastocysta pevně umístěna v děložní stěně a je od té doby vyživována z matčina krevního oběhu. Až v této chvíli začne tělo produkovat těhotenský hormon choriogonadotropin (hCG), který je zjistitelný těhotenskými testy. Zároveň dochází k růstu placenty.  

Těhotenství 

14 dnů po oplodnění, tedy zhruba v době, kdy očekáváte další menstruaci, má embryo velikost makového semínka. Začátek těhotenství je nejdůležitější částí těhotenství, kdy se tvoří základ všech struktur v těle. Až 30 % těhotenství končí v této rané fázi potratem, kterému se nedá nijak zabránit. Většina však pokračuje úspěšně dále a končí narozením dítěte.