Zápal plic u dětí

Horečka a silný kašel jsou hlavními příznaky zápalu plic neboli pneumonie. Většina onemocnění je lehkých, ale může jít také o závažné onemocnění, zvláště u nejmenších dětí.

Zápal plic se u dětí objevuje nejčastěji jako komplikace virových infekcí horních cest dýchacích, např. chřipky. Virus se při něm rozšíří z horních cest dýchacích do plic, kde dochází kvůli imunitní reakci k tvorbě hlenu, který pak způsobuje kašel a obtíže při dýchání. Možné je také rozvinutí bakteriální infekce, zvláště u dětí s imunodeficitem nebo chronickým onemocněním. Nejčastějším původcem bakteriálního zápalu plic je Streptococcus pneumoniae. Viry a bakterie způsobující zápal plic se šíří kapénkovou infekcí, nejčastějším obdobím pro toto onemocnění jsou chladné měsíce na podzim a v zimě.

Novorozenci mohou onemocnět zápalem plic v důsledku nákazy streptokokem skupiny B při průchodu porodními cestami. Jako prevence se u žen během těhotenství provádí vyšetření na přítomnost streptokoků skupiny B v pochvě a ženám s pozitivním výsledkem jsou před porodem podána antibiotika.

Méně časté příčiny zápalu plic zahrnují mykotické (plísňové) infekce nebo vdechnutí žaludečního obsahu či jedovatých látek.

Příznaky zápalu plic u dětí

• horečka,
• silný kašel, vykašlávání hlenu,
• zrychlené, namáhavé dýchání,
• zvýšené pocení, zimnice,
• bolest na hrudi, zejména při kašli nebo hlubokém nadechnutí,
• namodralé rty nebo lůžka nehtů kvůli nízkému obsahu kyslíku v krvi,
• únava, ztráta chuti k jídlu,
• bolest břicha,
• někdy se může přidat zvracení nebo průjem.

U bakteriální infekce se obvykle příznaky objevují náhle a silně, u virové infekce je nástup nemoci pozvolnější.

Diagnostika zápalu plic

Při diagnostice zápalu plic se obvykle vychází z fyzických projevů nemoci, doplněných o poslech dýchání stetoskopem, příp. rozbor kapky krve na CRP či rozbor vzorku vykašlaného hlenu. Těžší případy vyžadují rentgenové vyšetření plic, příp. CT vyšetření.

Průběh zápalu plic u dětí

Průběh zápalu plic u dětí je obvykle lehký, důležité je dodržet klidový režim a podávat dostatek tekutin. Pokud jsou předepsána antibiotika, je nutné dodržet předepsanou dobu podávání. Ke zlepšení stavu dojde zpravidla do jednoho týdne. Kašel však může přetrvávat ještě několik týdnů po uzdravení.

Závažnější formy onemocnění, zvláště pokud se objevují výrazné potíže s dýcháním, vyžadují hospitalizaci.

Kdy kontaktovat lékaře

• pokud má příznaky zápalu plic dítě mladší 2 let,
• pokud má dítě potíže s dýcháním,
• pokud má dítě horečku vyšší než 39°C,
• pokud se stav dítěte nelepší ani po několika dnech nemoci,
• pokud se přidají další známky zánětu, např. oteklé klouby nebo ztuhlost šíje.

Léčba zápalu plic

Pokud je zápal plic virového původu, spočívá léčba jen v klidovém režimu s dostatkem tekutin. Na snížení teploty je možné podat:

• paralenové čípky – je možné je podávat od narození,
• ibuprofen (v různé formě) – je možné jej podávat až od 6. měsíce věku dítěte, nesmí se podávat dětem, které jsou dehydrované nebo zvrací,
• teplotu je možné snižovat také zábaly nebo omýváním vlažnou vodou,
• dítěti nikdy nepodávejte aspirin, ten může vyvolat onemocnění, které může být pro dítě smrtelně nebezpečné (tzv. Reyův syndrom).

V případě zápalu plic není vhodné podávat léky tlumící kašel, protože kašel je nutný pro vykašlání hlenu, který se tvoří v plicích. V případě bakteriálního onemocnění předepíše lékař antibiotika.

O podávání léků kojencům a batolatům, jejich dávkování a způsobu použití se vždy poraďte s pediatrem dítěte.

Zdroje:
Caring for your baby and young child, American Academy of Pediatrics, 2009
https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1pal_plic
https://www.pediatriepropraxi.cz/pdfs/ped/2007/05/11.pdf