Jak potrat probíhá a lékařská péče při potratu

Průběh potratu a lékařská péče při potratu v 1. trimestru těhotenství (do 12. týdne těhotenství).

Příznaky potratu

• vaginální krvácení či špinění - na začátku těhotenství krvácí či špiní mnoho žen a jen zhruba v polovině případů¹ skončí takové těhotenství potratem,
• bolesti v pánevní oblasti - varovným příznakem je, pokud se ke krvácení či špinění přidají křečovité bolesti v pánevní oblasti. Děloha se při potratu stahuje ve snaze vypudit plodové vejce,
• potrat bez příznaků - v některých případech dochází k tzv. zamlklému potratu, kdy embryo či plod odumře, ale těhotná žena je zcela bez příznaků potratu. Více viz náš článek o zamlklém potratu.

Kdy navštívit lékaře

Lékaře je nutné navštívit při každém podezření na potrat, tedy při jakémkoli vaginálním krvácení či špinění a při křečovitých bolestech v pánevní oblasti. Při silném krvácení či špatně snesitelných bolestech jeďte přímo do nemocnice.

Prohlídka u lékaře

Při příznacích potratu lékař obvykle zkontroluje stav čípku a poté pomocí ultrazvuku prohlédne dělohu. Lékař musí vyloučit možnost mimoděložního těhotenství a molárního těhotenství a poté posoudit riziko potratu. Při správně založeném těhotenství by měla být od 5. týdne těhotenství v děloze vidět dutinka se žloutkovým váčkem, od 7. týdne by již měla být na ultrazvuku patrná srdeční akce embrya.

Pokud lékař vidí srdeční akci embrya, je zde určitá šance na zachování těhotenství. Lékař může předepsat léky na podporu udržení těhotenství. V Česku se obvykle předepisuje Utrogestan (obsahuje hormon progesteron a má pomoci v případech, kdy důvodem potratu je nedostatečná hladina tohoto hormonu v těle těhotné ženy), kyselina listová ve vyšší dávce, případně některý z léků proti vnitřnímu krvácení. Žádný z těchto léků však bohužel nemá vědecky prokázaný vliv na udržení těhotenství v 1. trimestru. Stejné je to i s režimovými opatřeními, která jsou ženám doporučována, tj. nejčastěji klid na lůžku a sexuální abstinence. Některé ženy si klidový režim samy přejí, pro jiné může být stresující, a mělo by záležet na rozhodnutí ženy, jakou možnost si zvolí.

Pokud není srdeční akce embrya patrná, může se jednat o mladší těhotenství (pokud tomu odpovídá i velikost dutinky a žloutkového váčku) a lékař pak obvykle objedná těhotnou na další prohlídku za týden až dva týdny. Pokud velikost embrya (plodu) odpovídá 7. a vyššímu týdnu těhotenství a srdeční akce není patrná, není již možné těhotenství zachránit.

Pokud těhotná žena krvácí a má bolesti v podbřišku, jedná se obvykle o probíhající potrat, který může trvat několik hodin nebo dní. Stahy dělohy mají za cíl vypudit plodové vejce z dělohy. V některých případech je potrat velmi rychlý, takže lékař zjistí, že plodové vejce již bylo potraceno. Někdy může dojít k tzv. neúplnému potratu, kdy část plodového vejce zůstane zadržena v děloze nebo v děložním hrdle. Při zamlklém potratu jsou embryo či plod již odumřelé, ale k potratu prozatím nedošlo a těhotná ani nevykazuje žádné známky potratu.

Lékařský postup při potratu

Čeští lékaři obvykle ženám, které mají zamlklý potrat nebo které vykazují známky probíhajícího potratu a také ženám po spontánním potratu, doporučují tzv. revizi dělohy. Nejčastěji se provádí tzv. kyretáž, kdy se v celkové anestezii ostrým nástrojem (kyretou) vyškrábne obsah dutiny děložní. Více o průběhu kyretáže si můžete přečíst v našem článku Kyretáž (revize dělohy).

V zahraničí (např. v USA) mají ženy obvykle možnost se rozhodnout mezi kyretáží a čekáním na spontánní potrat, po kterém, pokud je děloha čistá, již není kyretáž nutná. Oba přístupy mají svá pro a proti a mělo by záležet na rozhodnutí ženy, kterou možnost si vybere.

Pro a proti kyretáže a čekání na spontánní potrat^2,3

Výhody kyretáže	Nevýhody kyretáže
Rychle řešení, které přináší ženě okamžitou úlevu	3x vyšší riziko infekce dělohy než při spontánním potratu (3 % oproti 1 %)
Bezbolestné řešení díky celkové anestezii	Rizika vyplývající z chirurgického výkonu - reakce na léky, trombóza, embolie, poranění okolních orgánů, nervů a cév
Kratší doba krvácení než při spontánním potratu (v průměru o 2 dny)	Riziko propíchnutí stěny dělohy ostrým nástrojem, riziko poškození děložního hrdla (vzácně)
Kyretáž je nutné opakovat pouze ve 2 % případů	Riziko krvácení do dutiny břišní a nutnosti otevřít dutinu břišní a ošetřit poranění. Jen velmi vzácně je nutné vyoperovat dělohu
Při opakovaných potratech je kyretáž vhodná, protože je pak možné provést rozbor odebrané tkáně a případně zjistit příčinu potratu

Výhody čekání na spontánní potrat	Nevýhody čekání na spontánní potrat
Přirozené řešení bez rizik vyplývajících z chirurgického výkonu	Čekání na spontánní potrat může být pro ženu stresující, protože se nedá předem odhadnout, jak dlouho to bude trvat - mohou to být hodiny, dny i týdny
3x nižší riziko infekce dělohy než při kyretáži (1 % oproti 3 %)	Bolest vyplývající z děložních stahů
	Zhruba v 10 % případů je nutné kvůli komplikacím (silné krvácení, příznaky infekce) provést kyretáž
	V průměru o 2 dny delší krvácení než při kyretáži

Proběhlý spontánní potrat žena obvykle pozná, jednak podle toho, že z dělohy odejde větší kus tkáně (po 6. týdnu těhotenství může mít plodové vejce s obaly až několik centimetrů), a jednak po potratu rychle ustupují bolesti z děložních stahů. Po spontánním potratu by měl lékař zkontrolovat, zda došlo k úplnému potratu, tedy zda část plodového vejce nezůstala v děloze nebo v děložním hrdle.

Negativní Rh faktor

Pokud má těhotná žena Rh faktor negativní, měla by při každém krvácení v těhotenství dostat injekci imunoglobulinu, který zabraňuje vzniku hemolytického onemocnění plodu. V Česku se injekce podává od 8. týdne těhotenství. Více viz náš článek o Rh faktoru v těhotenství.

Zeptejte se na potrat v diskuzním fóru.

Zdroje:
¹Mayo Clinic Guide to a Healthy Pregnancy, Mayo Foundation for Medical Education and Research, 2004
http://www.babycenter.com/0_miscarriage-signs-causes-and-treatment_252.bc
²http://www.nemocnice-stod.cz/soubory/gynekologie/kyretaz.pdf
³http://apps.who.int/rhl/pregnancy_childbirth/antenatal_care/